Román na pokračování

Román na pokračování > Kapitoly > Jako kus ledu

Kapitola 32.   Jako kus ledu

Woren už několik hodin pevným stiskem držel volant auta. Ty podivné rostliny byly všudypřítomné. V rukách měl křeč, která přešla ve stálou nekončící bolest. Bylo po třetí hodině ráno, nacházeli se kousek od Marviq Gee. Kristin měla zavřené oči. „Budeme muset vyměnit auto,“ pomyslel si voják při pohledu na množství paliva, které zbývalo. To by nepředstavovalo žádný problém, opuštěných aut bylo dostatek, Worenovi dělal starosti spíše fakt, že bude muset zastavit.

Projeli brány města a kontrolka urputně žádala, aby někdo okamžitě dolil do nádrže benzín. Pozorně sledoval ulice a hledal nějaké přístupné auto. „Kristin, vstávejte. Měníme auto. Připravte se. Jen uvidím nějaké vhodné.“ Měla stále zavřené oči.

„Kristin! Vzbuďte se!“ Zatřásl s ní. Zatřásl s kusem ledu. Pocit, který obklopil celé jeho tělo, by se dal přirovnat ke ztrátě někoho velmi blízkého. Možná poslední lidská bytost, kterou potkal, zemře právě vedle něj, beze slov, bez jakéhokoli varování. Podíval se na ní. Nic. Jen bezvládné tělo. Pak přišel náraz.

Otřesený Woren věděl, že má pouze několik desítek vteřin. S námahou vylezl ze zdemolovaného auta a rychle se podíval kolem sebe. Musím být v pohybu, říkal si, když se snažil udržet rovnováhu a nespadnout do chřtánu rostlin lačnících po udušení čehokoli živého. Klopýtal, cítil obrovskou bolest hlavy a pravé nohy, ale nevzdával se. Před ním se objevil nápis Podzemní garáže. Nevěděl, zda-li se rostliny dostaly až tam a rozhodl se pro risk.

Nezastavuj, nezastavuj, povzbuzoval se. Vytáhl svou kapesní svítilnu. Pokud se venku daly rozeznávat obrysy a posléze i předměty, pak zde dole byla tma dokonalá. Byl v prvním podlaží. Špatná zpráva byla, že nepříjemné šustění kolem nohou nezmizelo, ta dobrá přišla posléze. Vpadnul do dveří s označením Nouzový východ a okamžitě je přibouchl. Nalezl první bezpečné útočiště. Klesnul na zem a odpočíval.

Přemýšlel. Kristin se potřebovala dostat na Dlouhej konec. Z toho, co mu stačila říct věděl, že její syn může tenhle cirkus zastavit. Ano, byl to cirkus. Protože během pár hodin zmizelo slunce, z lidí se staly mrtvoly nebo fanatické kreatury, a k tomu tu byl jeden šílenej chlápek v dokonalém obleku, který si hrál na pána všeho kolem. Jak to ale dokáže zastavit? Má vůbec smysl, aby tam dalších pár hodin jel? Smysl to v tu chvíli nemělo, nicméně se rozhodl, že o samotě rozhodně nezemře.

S námahou vstal a vydal se do nejnižšího podlaží. Doufal, že tam získá vozidlo bez asistence toho plevele. Když se dostal ke dveřím, potichu pootevřel a posvítil si do garáží. Rostliny se ihned začaly formovat. Zavřel a zaklel. Opřel se o zeď a zhluboka dýchal. Světlo baterky dopadlo na zem, kde ležel leták lákající na nové možnosti životního pojištění v bance Impossant. Worena nezajímaly její služby, když ho zvedal.

Jeho zippo cvaklo a papír se rozhořel. Škvírou dveří ho prostrčil do prostoru garáže. Tohle rostliny vydráždilo ještě více. Uvědomil si, že zbývá poslední možnost. Vrátil se ke dveřím do prvního podlaží a s posledními zbytky sil vlétl do garáží. U prvního auta se na okamžik zastavil. Rozbil sklo. První chapadlo se mu obtočilo kolem nohy. Otevřel si dveře. I druhá noha již byla v zajetí. Vytáhl svůj nůž a bleskurychle je odřízl. Vpadnul do auta a zabouchl. Věděl, jak se nouzově startuje auto a dalším útokům se tak stačil vyhnout. Cítil se jako na tankodromu.

Odbila čtvrtá ranní, když za sebou nechal potemnělé Marviq Gee. Přes tři stovky kilometrů na Dlouhej konec. Jeho tělem prostupovala únava. I trénované tělo žádalo spánek. Už ani ti sobi nejsou kolem silnic, pomyslel si.

***

„Tak staříku, ty víš, co ho tam čeká, viď?“ zeptal se muž v bílém obleku Gudona.

„Ano,“ odpověděl bezbarvě trafikant.

„Ta cuchta od baru si do poslední chvíle myslela, že když bude s ním, tak o svou duši nepřijde. Jsem nadšený. Všechno je, jak má být. Dnes v noci začneme novou totální válku. Svět se konečně vyčistí. Nyní máš na vybranou…“

„Chci zemřít. Myslím, že jsem udělal vše proto, aby se nikdy nestalo to, co říkáš, že se stane, zbytek dodělá…“

Muž v bílém obleku se usmál. „Je mrtvá, je už několik hodin mrtvá. A přisahám, že tentokrát za to nemohu já,“ rozesmál se nyní na plno.

Z Gudona vyprchal zbytek života. Klesnul na kolena.

„Sbohem, staříku.“ Muž bílém odcházel čekat na svého nového vůdce. Během několika málo okamžiků zemřeli vedle Gudona, ještě Sandra a Frederick Kratolin. Ti nabízenou milost oba odmítli.

Stál na místě ocelové konstrukce planety a usmíval se. I duše číšníka zmizí, místo něho bude bezcitný, dokonalý nadčlověk. Jeho pán.

***

Myst se ocitl v dlouhé osvícené chodbě. Nedohlédl na konec. Zrychleně dýchal. Ujistil se, že dveře za ním jsou zajištěné. Vydal se kupředu. Neměl strach. Přestal ho cítit ve chvíli, kdy jeho Jemia zemřela. Byl připravený. Byl připravený na vše.



Jan Flanderka

DalšíPředchozí

Novinky

30. listopadu

Děkujeme za vaši trpělivost při vyhlašování celkové vítězky. Věříme, že vás severská fotogalerie příjemně překvapila. Díky všem a snad na brzkou viděnou s vaší fantazií na jiném místě a v jiném čase.

27. listopadu

Redakční komise dnes rozhodla o celkovém vítězi. Nominaci online očekávejte v nejbližších hodinách.

23. listopadu

První český internetový román na pokračování je u konce. Vyhlášení celkového vítěze bude do konce tohoto týdne. Prozatím díky za přízeň a hezké počtení.

29. října

Velké finále je tu. Je nám ctí a potěšením oznámit vám, že do finálového kola potvrdil vstup nový partner, Divadlo Kalich, jedna z nejvýraznějších současných pražských scén.


neoluxor


fragment


SGJS


SGJS
logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
hledat na Google v Česku Google v Česku
hledat na Google v Česku
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Pondělí 25. 9. 2017 Svátek má Zlata
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz